Mají lidé závislí na drogách životní cíle?

2. července 2010 v 19:38 | VERiza |  Vesmírné zážitky mufloních hlav
Bydlím na "dobrém" místě, v "dobrém" domě. Denodenně jsem ve styku s lidma, kteří jsou na něčem závislí. Asi ta nejslabší závislost je tedy na nikotinu, ale často se tam objevují i horší. Jinak nevím, proč bych občas překračovala injekční stříkačku.

Všechny tydle fetny mě nesnáší, kvůli tomu, že taky něco nepožívám. A já zase nesnáším je. Kdyby oni, viditelně a nahlas neřešili mě a nesutále si mě nebrali do huby, já bych proti nim neřekla ani slovíčko. Jenže bohužel. A tak, když kolem nich projdu několikrát denně, občas někdo na zemi leží, někdo leží pod lavičkou, další jsou ještě při smyslech, tak si říkám, jestli tydle lidi, mají vůbec nějaký cíle.
Moje dnes již bývalá spolužačka do toho všeho spadla taky poměrně nečekaně a rozhodně ne vlastní vinou. Od malička žila jen s mámou, které se povedlo k ní přijít nechtěně a neplánovaně, v 17 letech a tak to tak taky vypadalo. Celkem dost na ní kašlala, měla dost volnou výchovu a když si matinka náááhodou vzpomněla, tak dcerka měla na zadku dva červené otisky rukou. Jak se chovali oni k ní doma, chovala se i ona k dětem ve školce. Každého tedy mlátila. Jen mě ne, protože jsem s ní sdílela její morbidní sklony porcovat dešťovky, co vždycky vylejzaly po dešti ven. Dělala jsem s ní atentáty se stavebnicí na neoblíbené dětičky ve školce (někteří ti neoblíbení se ve škole stali vysoce oblíbenými a žádanými šprty a já litovala, že jsem je nemučila více.). Od mala jí taky bylo neustále lháno a tak začala lhát sama. Vymýšlela si všechno, všecičko. A to byla další příčina, proč se s ní nikdo nechtěl bavit. Ubližovala všem a vymýšlela si. Při nástupu do školy jí lidi přestávali respektovat víc a víc a ona se vlastně stala takovým malým-velkým autsajdrem. Chvilkama se jí vždycky povedlo, že si někoho omotala kolem prstu a něco mu nalhala, ale všechny to brzy přestalo bavit. Ve třetí třídě začala utíkat z domova, schovávala se všude možně. Pak nastal zlom, když si její matka našla přítele, zazobaného podnikatele a s tím měla její nevlastní sestru. Vše se točilo jen kolem ní, protože ona byla to vytoužené druhé dítko. A tak moje spolužačka začala být vyvrhelem i doma. Ale stále potřebovala něčím zaujmout. Lži nepomáhali, pomluvání někoho taky ne, "a když nám ve škole xx let vštěpovali, jak jsou ty drogy škodlivé, proč je nevyzkoušet? Třeba zaujmu a konečně mě začnou brát, no ne?" A tak jsem jí v sedmičce začala vídat s nikotinem u držky. Mamince to bylo jedno, občas si spolu šly zakouřit z okna. Co víc si přát, než když se dcera "pomatí"? Nýbrž vdechování nikotinu taktéž na její spolužáky nezabralo a tak se začala hledat v nejrůznějších stylech, jednou byla emo, pak zas scene, jindy jsem jí "zachraňovala", když se o hodinu začla řezat do zápěstí a teklo z ní krve, jak z vola. Všem to bylo jedno a už tuplem je nezajímala. Po čase začla blbnout s anorexií, dost viditelně zhubla, ale bylo vidět, že o tom není přesvědčená a že stále čeká na reakci a vřelé přijetí do neexistujícího kolektivu naší třídy. Občas šla na týden za školu a pak nám vyprávěla "pohádky" o tom, jak byla v Anglii, protože sbalila nějakého Angličana. Když byla zavolána její matka do školy a řešilo se, proč má neomluvený celý školní týden, vše ruplo. Když jí tedy nebrala naše třída, začala si hledat přátele ve třídách jiných. Konkrétně lidi podobných nátur. A tak si jednou zapálila trávu i o hodinu, v domění, jak upoutá, místo toho se na ní sjela smečka dravých bestií, které na ní řvali, jak je trapná. Krom jiného jí napadlo i přinést si chlast do školy a popíjet to tam o přestávku místo coly. Ona byla už fakt zoufalá a nevěděla, jak zaujmout. Ale i přesto všechno, byla dost talentovaná. Troufám si říct, že do všech směrů. Sport, hudebka, výtvarka ke všemu měla předpoklady. Jenže doma nebyla podpořena k tomu, aby je rozvíjela. Raději jí dali 60,- na krabičku nikotinu. Ale i přeso měla doma stále problémy a tak kolikrát ani nespala doma, do školy přicházela v různých stavech a obávám se, že ten poslední školní rok a půl to už nebylo z touhy - zaujmout. Všichni nahlas říkali, jak jí nenávidí a jediný, kdo se s ní bavil, jsem asi byla já. Konec konců, skončila jsem s ní taky předposlední školní den na hajzlech. A dozvěděla jsem se tolik věcí. Nepřestanu zastávat názor, že ona mít jinou matku, vůbec se nemusela stát na devět školncíh let tím, čím se stala. Nikdy ji nikdo nemusel naučit lhát a kašlat na ní, aby si ona pak musela vymýšlet, jen aby zaujala. Škoda jejího zejména hudebního nadání, protože na konzervu se bohužel nedostala, opět kvůli lhostejnosti rodičům, neschopných dopravit ji tam včas. Skončila na učňáku. V místním proslaveném "pajzlu", kde bude jen otázkou týdnů, až se chytí nějaké super party v touze opět zapadnout a jsem zvědavá, v jakém stavu jí potkám. Jsem přesvědčena o tom, že ona vůbec není takový člověk, za kterýho se vydává, není to ta lhostejná, agresivní svině, co před našima očima polykala platíčka prášků a olizovala se, jaké to jsou dobré lentilky, ona vlastně za nic nemůže. Chtěla jen zapadnout a zaujmout a doma jí to jinak, než pomocí lži nenaučili. Sice prozatím nepatří, mezi ty pravé fetky potřebné léčbu, ale závislá minimálně na nikotinu je, pohublá je díky své touze stát se anorektičkou taktéž a celkově, je to tak trochu troska. Deprese měla určitě taky často. A nebýt její hrozné matky, bylo by tu asi o jednoho závisláka na nikotinu méně. Ale obdivuju jí, to co ona musela za těch devět let snášet, to by psychika nejednoho z nás brzy vzdala. Má vytvořenou už asi hodně velkou obranu, proti všem narážkám a její asertivita se vyšplhala taky dost vysoko. Přežít v tej naší džungli prostě nebylo snadné, pro nikoho.
Vrátila bych se k těm cílům. Jó, bylo mi řečeno, že když váš nesnáší vlastní matka, tak co máte dělat. A když nad tím tak přemýšlím, je fakt, že vaše budoucnost je hoodně závislá na tom, jaké máte rodiče. Ale stejně si myslím, že k drogám se netřeba uchyilovat, ani v tom nejhorším případě. Jak už jsem kdysi psala, nesnáším protidrogové přednášky, ani nauku o drogách, přesto je každého věc, jestli si to vezme nebo nevezme. Ale spíš by mě zajímalo, jestli jsou ty lidi spokojený s tim, že se učí na kuchaře a jsou si vědomi, že s tím asi ani nikdy nebudou mít extra peníze a extra život. To nechtějí nic dokázat? Nemají žádné cíle?
Pře se to, hodně se to pře, když máte špatné rodiče, nezmůžete nic a jejich podpora je často potřeba, ale vím, že plno z těch lidí má rodiče, co se snaží a vždycky snažili a věřím, že to nebylo jen tak naoko, tak proč se z potřeby být drsný stalo takové životní břemeno. Určitě nechtěli být trapní intoši a šprtny, tak si šli raději dát nikotin, jenže se z drsnovství stala závislost, které se těžko zbavuje a co teď? A tak si z toho dělají přednost. Oni jsou přece ti nejlepší a já jsem ta špatná. Asi by mi jich mělo být líto a možná, že i je. Až jednou budeme vydávat tu
Zadepkařenou 15 a 50% z ceny půjde na podporu feťákům, tak mi třeba poděkují. Cha, cha, cha. Ale, když jsem viděla jejich profily na lidé a jejich skvělou znalost jazyka českého, tak se mi taky chtělo zvracet. Napsat si pod fotku "tag to je hustí" nebo "bila sem pařyt z Niki", tak se mi chce rovnou i zešílet a přemejšlim, jestli vůbec do tý školy devět let lezli.
Neodsuzuju kouření, tím stylem, že bych nenáviděla všechny kuřáky, nevadí mi alkohol, nevadí mi, když si někdo čas od času dá trávu, ale vadí mi, když někdo na své závislosti a slabosti stát se závislým zakládá své ego a vyjímečnost. Nechtěla jsem mluvit všeobecně o všech lidech závislích na drochách, mluvila jsem o těch, co se pohybují v mém okolí. Je mi jasný, že mnoho z tich, co začli fetovat to v životě neměli zrvona lehké. A neznám jejich osudy...
Stejně tak i přiznávám, že mé názory a představy o drogách mohou být zkreslené, ale...!

(já už to zveřejním teď, ale je DOOOST pravděpodobné, že sem ještě přibyde část od verIZY, tak to případně kontrolujte ;-))
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Es Es | Web | 2. července 2010 v 19:56 | Reagovat

Nemají cíle. Jejich cíl je užívat si:) Asi tak bych to řekla. Ale nemůžeš všechno svádět na její matku. Jsou jiné řešení než tahle, a to ona si vybrala tenhle způsob života. Ale ano, uričitě na tom má její matka vinu.

2 darkhole darkhole | Web | 2. července 2010 v 19:57 | Reagovat

V tom príbehu o tvojej kamarátke som sa bohužial dosť našla...Je vážne tragické ako niektorí ľudia skončia, ak sa včas nespamätajú...Ja sa o to aspoň snažím...

3 myšmamá myšmamá | E-mail | Web | 2. července 2010 v 20:02 | Reagovat

...bože můj, to asi máš osypky, když se u mě objevíš, čeština byla u mě vždy za tři...:-(((( :-x

4 Maruška Maruška | Web | 2. července 2010 v 20:23 | Reagovat

Byla to opravdová troska aale nechtěné těhotenství je to nejhorší. Kdyby měla lepší rodiče, kteří by o ni jevily zájem, ksončila by lépe..

5 matanov matanov | Web | 2. července 2010 v 20:28 | Reagovat

Co to vůbec je, životní cíl? Nefetuju, alkohol si dám tak dvakrát do měsíce, ale zas mám jiný závislosti a zlozvyky... Řekla bych, že můj životní cíl je najít životní cíl, smysl života - a tak to má asi být, ale už předem jsem unavená z té dlouhé, bezcílné cesty.

6 Cirrat Cirrat | Web | 2. července 2010 v 20:31 | Reagovat

Tenhle článek tesat do kamene...

7 pavel pavel | Web | 2. července 2010 v 20:34 | Reagovat

výchova a rodinné prostředí dělá hodně...
když vidím takové "matky" tak je mi těch dětí v kočárku líto, protože většina jich skoční jako ona... jen málo takových dětí se dokáže bohužel vymanit... někdy záleží na tom, že jim nějaký kamarád z hoho bahna včas pomůže.

8 david-r92 david-r92 | Web | 2. července 2010 v 20:44 | Reagovat

Jediným jejich životním cílem jsou bohužel asi jen drogy :-(

9 Hanka Doll H. Hanka Doll H. | Web | 2. července 2010 v 20:49 | Reagovat

Někdy by bylo lepší kdyby takovým našli jiné rodiče, měla jsem kamarádku která neměla štěstí na vlastní rodinu, ale už několik let má rodinu novou, tam jí podporují (gymnastika) a milují. Chudák holka... Jak jsem viděla jednu "dvojku" která byla uplně na mol a  kolem lítal malý klučina a holčina, cca 4 roky... Měla jsem nemalé nervy.

10 lostris lostris | E-mail | Web | 2. července 2010 v 21:04 | Reagovat

myslím, že rodiče v tomto hrají opravdu velkou roli, ale pokud selžou jako v tomhle případě, není ještě věechno ztraceno - pokud najdou někoho jiného, kdo jim ukáže tu "správnou" nebo přinejmenším lepší cestu a budou se snažit naopak vymanit se ze svého rodinného prostředí, mohou to nakonec dotáhnout i dál, než ti z "fungujcích" rodin. taky musím říct, že někdy se i přes veškerou snahu rodičů potomek "nepomatí" ..
jinak super napsáno :-)

11 antigallery antigallery | Web | 2. července 2010 v 22:08 | Reagovat

človek nikdy nevie.. všetko závisí od toho, ako sa k tomu dostali, ktovie, možnože majú - len ako tvoja spolužiačka -  jednoducho smolu...

12 Zina Zina | Web | 3. července 2010 v 8:49 | Reagovat

Páni! Ten článek jsem přečetla jedním dechem! Báječný!

A myslím si, že cíle nemají. Možná měli, ale postupem času se jich vzdali... To s tou tvou kámoškou je teda fakt drsné, musela prožít děsný věci... :(

Mimochodem co se týče těch popisů u fotek (není to jen facebook), taky se mi to hnusí!! :-! Humus...

A co se týče těch rodičů, máš taky pravdu.. :-(

13 eL eL | Web | 3. července 2010 v 11:10 | Reagovat

Ahoj první kolo LFS už je vyhodnoceno http://el-original.blog.cz/1007/1-kolo-lfs-toulky-krajinou-hodnoceni-odborne-poroty teď jestli chceš můžeš shánět hlasy do lajcké poroty... http://el-original.blog.cz/1007/lajcka-porota-hodnoceni

14 martyny martyny | Web | 3. července 2010 v 13:52 | Reagovat

Taky už jsem pár takových případů poznal...záleží asi i na tom, jaká je člověk osobnost, aby se vymanil z takovýho prostředí, anebo skončil bez cíle a se závislostí...dostat se někam výš je každopádně hodně těžký.

15 Yone Yone | Web | 3. července 2010 v 20:04 | Reagovat

Jaj... tak to já nikoho takového neznám. I když... možná že jo. Ale lidi v mojem okolí si vybírají jiné k tomu, aby se svěřili. Ne.. když se na to tak dívám, vlastně znám pár podobných lidí, jen neznám tak důvěrně jejich osudy.
Ale souhlasím s tím, že na chování rodičů dost záleží. Vlastně-rodina je celkově základ charakteru. Rodiče mají na chování svého dítka značný-a většinou nehvětší vliv.

Jestli mají feťáci cíle? Asi je to individuální. Jeden můj spolužák (největší feťák od nás) bych řekla cíle má. Alespoň nějaké zárodky cílů. Jsou lidé, kteří si drogu vezmou, protože se domnívají (zvlášť vítvarníi. Spousta výtvarníků žije velmi zhýralým životem), že jim rozvine fantasii. Ale nevím. Já sama bych si nic nevzala. Ani za peníze... (a to já bych za peníze udělala spoustu věcí.)

16 verIZA verIZA | 6. července 2010 v 2:06 | Reagovat

Sem strasna ja vim, ode me urco nic nepribyde. Zaslouzila bych zesvihat jelikoz nemuzu nic, nemuzu hodnotit, ale to se vyresilo i beze me, nastesti, nemuzu psat na verizu a uz vubec si nemuzu psat s tebou. A nejhorsi je, ze vubec nevim jak dlouho to potrva... no, snad sem te moc nenastvala.
Mimochodem, to je o ty holce jak si mi o ni vypravela? Vazne hezky napsany, ten zivot stoji fakt za hovno.

17 elizabeth52 elizabeth52 | Web | 7. července 2010 v 16:00 | Reagovat

Já mám závit na dobré čokošce či zmrzlině a čtení Harryho dobrodružství... :-D

18 elizabeth52 elizabeth52 | Web | 7. července 2010 v 16:01 | Reagovat

iprava  závit x závist

19 martyny martyny | Web | 7. července 2010 v 19:26 | Reagovat

[16]: ...a takhle je to nakonec u všech dvouautorských blogů...viz puropa, marhel a další...ale tak je to úplně normální :)

20 LadyDog LadyDog | Web | 8. července 2010 v 19:00 | Reagovat

morbidní sklony porcovat dešťovky?oo..zajímavé..:D

já nevím,jestli je to dobrá větička ale: chudák holka..
já myslím,že jejich cíle vymazal onen nikotin.tečka.

21 verIZA verIZA | 9. července 2010 v 20:33 | Reagovat

[19]: ja sem nikam neodesla, trcim v chatrci bez svyho, nebo sestrinyho pocitace

22 GVKB GVKB | E-mail | Web | 1. srpna 2012 v 10:22 | Reagovat

Ideologismus na nás parazituje. V okamžiku kdy se člověk obléknul, tak vzniknul ideologismus, což je dezinformační systém, který z nás dělá hlupáky a chudáky, protože věříme subjektivním pravdám a bereme je za objektivní pravdy. Ideologismus je založen na víře v to, že je možné dosáhnout ideální společnosti pro všechny lidi, to je ale pohádková utopie, protože život to je změna a boj o to co je mám zde drogou, logicky v takovém systému zde nikdy nebude ideální společnost, ale vždy zde bude konflikt mezi velikým a malým, kdy se malé bude snažit stát se velikým. Vše co je veliké to vzniklo z malého a po čase se to zase na malé rozpadne, to platí jak u hmoty tak i u politiky a náboženství. Jak vyrůst hmotně a duševně o tom je zde život, protože to veliké může snadno manipulovat s tím co je malé. Z dálky může něco vypadat že je to veliké, ale z blízka poznáme že je to malé, Bible z dálky vypadá jako veliká svatá kniha, ale z blízka poznáme že je v ní málo lidové moudrosti a mnoho svatých hloupostí, Bibli sepsali lháři a zloději ve snaze udělat z lidí ubohé hlupáky, které je možné snadno okrádat o to, co je jim zde drogou, tedy o svobodu a lásku. Po narození je každý člověk hozen do moře z ideologismu a musí v něm plavat, aby se v tomto moři z dezinformací a svatých lží neutopil. Pokud má sex bratr se sestrou tak se jim narodí většinou genetický zmetek, tak jako je sex tělesný tak je zde i sex duševní ze kterého vznikají duševní zmetci. Rozmanitost vztahů je základem pro vznik kvality u těla a duše, podívejme se na cikány zde je jasná ukázka genetických a duševních zmetků, díky tomu že zde byl sex mezi bratrem a sestrou a byl zde i duševní sex mezi bratrem a sestrou. Ideologismus násilně potlačuje rozmanitost a tím z lidí dělá zmetky, následkem je to, že pro tyto zmetky nemá život smysl a tak jsou závislí na drogách a penězích.

23 Jazondep Jazondep | E-mail | 23. ledna 2017 v 20:53 | Reagovat

viagra 5mg daily views
http://viagra-withoutdoctorprescriptions.org - viagra without a doctor prescription
  viagra da acquistare
<a href="http://viagra-withoutdoctorprescriptions.org">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra paypal
viagra professional no perscription

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.